Mnoho organizací působících v oblasti školství již různé formy fundraisingu více či méně využívá. Rádi bychom vám v této oblasti však rozšířili obzory, neboť někdy stačí malý tip či inspirace k velkému zlepšení. V prvním ze série článků na téma fundraising bychom vám chtěli představit základní pojmy této oblasti a uvést vás do tohoto tématu.
Česká Wikipedie definuje fundraising (z angl. „shromažďování zdrojů“) jako systematickou činnost, jejímž výsledkem je získání finančních či jiných prostředků na obecně prospěšnou činnost organizací nebo jednotlivců. Tuto definici lze doplnit: nemusí se vždy jednat o získání finančních prostředků. Můžeme například získat materiál, konkrétní služby, nebo něco jiného.
Dárcovství, sponzoring, donátorství
Je důležité rozlišovat pojmy „dárce“ a „sponzor“. Sponzor totiž za svou pomoc něco očekává, nejčastěji reklamu (pak vyžaduje např. uvedení zveřejnění svého loga na stránkách, na pořádané akci…). Naopak dárce za svůj příspěvek nic nevyžaduje, přispívá z čistě altruistických důvodů. Donor je pak obecný pojem, pod který lze zařadit sponzora i dárce.
Cíle fundraisingu
Cílem fundraisingu je najít potenciální donory pro organizaci. Těmto potenciálním donorům je třeba poskytnout informace o možnostech podpory a vytvořit příležitost pro to, aby tak mohli učinit. Velké množství lidí je totiž ochotno podpořit dobrou věc. K tomu, aby vám na vaše cíle přispěli, je nutné je o to požádat - ideální je přesvědčit potenciální donory, že existuje naléhavá potřeba něco změnit k lepšímu. Přitom je důležité působit důvěryhodně, zapáleně, a udržovat vždy dobré vztahy s veřejností. Tomuto tématu se budeme věnovat v dalším článku.
Alfou a omegou fundraisingu je tedy „požádat“, přičemž ono umění požádat je velmi podstatné. Nestačí např. dokonale popsat činnost organizace, zcela zásadní je přimět donory k činu (= k tomu, aby přispěli). Velkým kladem je osobní přístup.
Osoba fundraisera
Fundraiserem, neboli osobou, která má získávání (nejčastěji finančních) příspěvků na starosti, může být profesionál (tedy osoba najatá organizací přímo za tímto účelem), ale ne nutně. Od placeného profesionála se dá očekávat větší zběhlost ve způsobech žádání o příspěvek. Finanční odměna, která se mu za odměnu poskytne, však může odrazovat.
Fundraiserem tedy často bývá osoba uvnitř dané organizace. U takové osoby může být plusem větší zápal pro věc a znalost dané organizace. Zpravidla v sociálních službách takto fungují ředitelé Domovů, pověření zaměstnanci, ale i dobrovolníci (často z řad studentů), které může motivovat pouhý pocit prospěšnosti nebo je pro ně fundraisingová aktivita určitou formou tréninku.
Etické zásady a standardy fundraisingu
Při fundraisingových aktivitách byste se měli řídit určitými etickými zásadami a standardy, a sice:
- buďte vždy pravdiví v otázkách fundraisingu a v jednání s veřejností
- plňte vždy očekávání donorů a partnerů
- poskytujte vždy služby s co nejlepší kvalitou
- postupujte vždy dle platných právních norem
S uvedenými zásadami souvisejí i určitá práva donorů, zde uvádíme několik nejdůležitějších:
- právo být informován o poslání organizace a způsobu využití získaných prostředků, o řídících osobách organizace, o finančních údajích organizace,
- právo na vydání potvrzení o poskytnutí daru
- právo, aby bylo zacházeno s informací o totožnosti donora (a údaji o jeho příspěvku) jako s důvěrnou.
V dalším díle se podíváme na formy, metody a techniky fundrisingu.
zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Fundraising
http://www.nicm.cz/files/fundraisingNIDM.pdf
https://portal.zcu.cz/portal/studium/prohlizeni.html (Šťastná, M. Fundraising poskytovatelů sociálních služeb na Písecku. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky.)
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/70333/ (Poltavcevová , I. Fundraising v České republice. Praha,2008 Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií)